|
Vranov Nad Dyjí Městečko, ukryté v romantickém údolí řeky Dyje, s pestrou škálou přírodních krás i památek vytvořených lidskou rukou v průběhu mnoha staletí. Každá z nich by sama o sobě určitě byla dostatečným důvodem k návštěvě tohoto regionu. Jejich jedinečná kombinace však dává Vranovu punc neopakovatelnosti a působí jako magnet. Přitahuje každého, kdo sem jednou zavítá, aby se znovu a znovu vracel……… Vranovský Zámek První zmínka o Vranově jako pohraničním strážním hradu je zapsána v Kosmově kronice již kolem roku 1100. Autorem barokní přestavby započaté r. 1687 byl vídeňský architekt Jan Bernard Fischer z Erlachu. Dominantou zámku se tehdy stal monumentální Sál předků oválného půdorysu, později vyzdobený freskami s antickými tématy (Jan Michael Rottmayr) a sochami předků tehdejších majitelů rodu Althannů (Tobiáš Kracker). Další etapu přestavby zámku po r. 1723 vedl vídeňský stavitel Antonín Erhard Martinelli. V této době vzniklo východní vstupní křídlo zámku a dvouramenné schodiště se sochami s mytologickou tématikou (Lorenzo Mattielli). V osmdesátých letech 18. století bylo dostavěno jižní i západní křídlo zámku a vytvořen současný půdorys zámeckého nádvoří. Koncem 18. století byly zámecké interiéry komplexně zařízeny v klasicistním slohu. Vedle dochovaného zařízení je v několika zámeckých místnostech vystavena i vranovská kamenina z produkce zdejší manufaktury v letech 1799 až 1882. Vranovská přehrada Největší vodní nádrž na Dyji. Přehradní zeď o délce 292 m a šířce 60 m byla postavena podle švýcarského projektu v letech 1930 až 1933. Na pravém břehu pod přehradní zdí je dosud v provozu elektrárna se třemi turbínami. Svého času největší údolní přehrada v Československu s délkou jezera přes 30 km, dosahuje až k obci Podhradí nad Dyjí. Dnes tvoří Vranovské přehrada především vyhlášenou rekreační oblast (střediska Vranov nad Dyjí - Vranovská pláž, Lančovská zátoka, Chvalatice, Bítov - Kopaninky, Bítov - Horka, Chmelnice, Farářka, Podhradí nad Dyjí). Údolní nádrž, tradičně nazývaná „Moravský Jadran“, patří mezi nejteplejší přehrady v republice. Národní pak Podyjí Výjimečně zachovaná ukázka krajiny říčního údolí v pahorkatinách střední Evropy, řada chráněných rostlin a bohatý výskyt savců, obojživelníků, ryb a hmyzu.Kaňon řeky Dyje vytváří unikátní říční fenomén s četnými meandry, hluboce zaříznutými údolími bočních přítoků, nejrůznějšími skalními tvary, kamennými moři a skalními stěnami. Na území NP Podyjí o rozloze 63 km2 navazuje na rakouské straně Nationalpark Thayatal. Vranov nad Dyjí - okolí Bítov (12 km sz.) - hrad nad soutokem Želetavky a Dyje, novogotické interiéry a mobiliář, kolekce vycpaných psů (největší tohoto druhu na světě), expozice strašidel určená pro děti a malé ZOO. Cornštejn (8 km sz.) - zřícenina bývalého hraničního hradu nedaleko Bítova. Čížov (9 km jv.) - přechod pro pěší a cyklisty do Rakouska v centru NP Podyjí, Návštěvnické a informační středisko NP Podyjí. Hardegg (13 km jv. přechodem pro pěší a cyklisty Čížov) - nejmenší rakouské město s historickým hraničním hradem. Jevišovice (15 km s. od Znojma) - pravěké naleziště - Jevišivická kultura, tzv. Starý a Nový zámek, nejstarší přehrada na Moravě. Moravský Krumlov (28 km sv. od Znojma) - Alfons Mucha - Slovanská epopej - expozice v galerii místního zámku. Nový Hrádek (16 km jv.) - zřícenina hradu ležící přímo v NP Podyjí. Jeden z nejkrásnějších výhledů na meandry řeky Dyje. Podhradí nad Dyjí (16 km z.) - rekreační obec na začátku přehrady, zřícenina Frejštejn, skalní kaplička s audio a video produkcí. Přímětice (nyní součást Znojma) - památník Prokopa Diviše s prvním bleskosvodem, Křížový vinný sklep. Retz (10 km j.od Znojma) - historicky významné rakouské město, velké vinné sklepy. Slup (20 km jv.od Znojma) - renesanční vodní mlýn ze 16.století s expozicí funkčních mlýnských strojů. Šatov (7 km j.od Znojma) - centrum vinohradnictví, unikátní Malovaný sklep, Moravský sklep, vyhlášená vinice Šobes. Uherčice (19 km z.) - renesanční zámek, přístupný i v průběhu rekonstrukcí. Znojmo (22 km jv.) - řada kulturních a historických památek - hrad a rotunda sv.Kateřiny, minoritský klášter, znojemské podzemí, radniční věž, Loucký klášter, tradiční slavnosti vinobraní. Znojemské historické vinobraní První historické vinobraní se ve Znojmě uskutečnilo v roce 1966. S nápadem tehdy přišel dnes již nežijící pan František Koukal. Cílem akce mělo být kromě zábavy také posílení národního vědomí a připomenutí slavné minulosti Znojma i vymanění znojemského vína z nadvlády Mikulova. V tehdejším Československu měla některá vinařská města již svou každoroční vinobranickou tradici. Tyto akce byly programově dost podobné a stereotypní. František Koukal chtěl vytvořit něco jedinečného. Jeho láska ke Znojmu, touha po originalitě, smysl pro atraktivnost, slavná minulost královského města na Dyji a jedinečné městské středověké prostředí daly vzniknout scénáři velkolepého Znojemského vinobraní v historickém duchu. Ještě předtím musel několik roků hledat poučení v archivech a historické literatuře. Historie praví, že v roce 1327 přišel do Znojma zapít zdařilé státnické jednání ve Vratislavi udatný český panovník Jan Lucemburský. A právě tato epizoda se stala stěžejním tématem Znojemského vinobraní. Král Jan byl znám jako velký milovník turnajů a ničím jiným se nemohli Znojemští svému králi víc zavděčit. Proto uspořádali velkolepou podívanou s rytířskými kláními. Zda se sám král zúčastnil turnaje coby bijec, o tom kroniky mlčí. Z jeho panování je známo pouze to, že se v Čechách nikdy dlouho nezdržel. Většinou pobýval za hranicemi a pomáhal svým sousedům ve válkách. Do českých zemí se vracel, jen aby naverboval nové vojáky a nabral peníze na jejich žold. Panování nechával na jiných. Aby měl peníze na válečné výpravy, zastavoval královská města. Jak žil, tak i zemřel. Naposledy bojoval v bitvě u Kresčaku na straně Francouzů proti Angličanům. Byl už úplně slepý, a když mu v jeho počínání chtěli zabránit, zvolal prý: "Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!" Dal přivázat svého koně ke koňům rytířů své družiny a s mečem v ruce v boji padl. Scénář vinobraní pro Znojmo byl tedy na světě, ale nebylo jednoduché jej realizovat, neboť tehdejší "mocipáni" usoudili, že ideově nevyhovuje. Pochopení našel pan Koukal až u obchodních organizací Restaurace a jídelny, Jednoty a Pramenu. Zapojily se i státní statky. Akce se rozjela naplno. Musely se sdružit velké finanční prostředky, sehnat kostýmy, postavit kulisy, secvičit program, zapůjčit koně. Hlavním výtvarníkem byl tehdy Miroslav Smutný z keramických závodů. Díky obětavosti hlavně jednotlivců se mohlo v prvním slavnostním průvodu Znojemského vinobraní v roce 1966 představit divákům 306 historických postav. V přízemí domů v historickém jádru města vzniklo na 50 "mázhauzů", kde se podávalo k pití víno a burčák. Šlo tehdy o akci neziskovou, spíše propagační. Vstupenka do areálu stála tehdy 8,- Kčs a 1dcl sudového vína bylo za 2 - 2,50 Kčs. Byly postaveny čtyři městské brány a na jejich cimbuří stáli zbrojnoši. Halapartníci hlídkovali také u všech vchodů a vjezdů do centra. Každou hodinu se na věži ozývali trubači. V mohutném historickém průvodu jeli na koních rytíři, dvorní dámy, konšelé s pány radními, lučištníci, trubači, sokolníci, zbrojnoši, řemeslné cechy. Po tři dny žilo Znojmo veselím. Ulicemi proudily davy lidí, na náměstích hrály kapely, tancovalo se, na rožních se opékala kuřata a další pečínky. Na stadionu TJ Znojmo probíhaly rytířské turnaje. Ve Znojmě se tehdy zrodilo něco, co nemělo obdoby široko daleko. Přišla léta normalizace a ve Znojmě museli přeorientovat účinkující na ideologicky nezávadné husity. Předvádělo se založení Tábora, což pravda se Znojmem nemělo příliš společného. Proto také na dlouhých 17 let Znojemské vinobraní "usnulo". K obnovení tradice se město vrátilo až v roce 1990. Ale muselo se začít úplně od začátku. Nebylo nic - kulisy, kostýmy, vybavení... Náklady šly do miliónů korun, ale dobrá věc se podařila a zajímavá tradice je obnovena. Znojemské historické vinobraní se koná vždy v září a všichni jste samozřejmě zváni na atraktivní podívanou, dobré jídlo a především pití. Hlavní večerní průvod Jana Lucemburského s doprovodem zakončený slavnostním ohňostrojem je připraven na pátek 14. září od 20 hodin. V sobotu se velkolepá podívaná bude opakovat od 14 hodin. Po oba dny ve Znojmě burčák a víno potečou proudem, všude se bude hrát a zpívat, veselit se. Přijeďte se pobavit i vy, zapomeňte chvíli na každodenní starosti a zvolejte s námi: "Sláva králi! Ať žije král! |
|
